Přízemní nebo patrový dům
Na základě znalosti konstrukčního řešení přízemní a vícepodlažní stavby se pokusím jednoduše shrnout obecné výhody či nevýhody obou typů v návaznosti na cenovou náročnost. Pro názornost a jednoduchost uvažujme referenční dům o obestavěném prostoru cca 600 m3, o stejných skladbách všech konstrukcí, systémech technického zařízení budov a materiálového řešení.
Zkusme tedy porovnat přízemní dům typu bungalov (rozměrů 7x20 m, sedlová střecha, výška stavby v hřebeni 5,0 m) s rodinným domem, který má přízemí a obytné podkroví (rozměrů 8x12 m, sedlová střecha, výška stavby v hřebeni 7,0 m).
+ jednodušší základové konstrukce – finanční dopad 0,- Kč
V případě přízemního domu nejsou tyto konstrukce tolik namáhány (v případě únosného podloží), takže je lze navrhnout méně vyztužené, subtilnější. Na druhou stranu jich je větší množství z důvodu většího půdorysného rozsahu.
+ absence schodiště – úspora 100.000,- Kč
Přízemní dům nemusí mít jakékoliv schodiště a případný požadavek na přístup do půdního prostoru je řešen tzv. půdními schody. Ať už je navrženo železobetonové schodiště s obkladem keramickou dlažbou či dřevem, ocelové schodiště s dřevěnými stupni anebo celodřevěné schodiště, tak si je nutno uvědomit, že náklady jsou víceméně stejné a pohybují se kolem 100.000,- Kč. V případě přízemního domu jsou tyto náklady úsporou.
+ není třeba řešit stropní konstrukci – úspora cca 140.000,- Kč
V případě vícepodlažního domu je nutno řešit statický návrh stropní konstrukce. Toto v případě přízemního objektu odpadá. Přibližná cena za 1 m2 stropní konstrukce uvažujme 1800,- Kč/m2, takže úspora za její nerealizování se pohybuje ve výši 140.000,- Kč.
+ jednodušší konstrukce zastřešení – finanční dopad 0,- Kč
V případě, že nebudete požadovat využití podkroví jako další úložný prostor, tak lze řešit konstrukci zastřešení pomocí sbíjených dřevěných vazníků, které jsou levnější variantou v porovnání s krovem klasické konstrukce.
- větší plocha skladby na terénu - navýšení o cca 60.000,- Kč
Někteří z Vás namítnou, že přízemní dům má větší plochu podlahy, a proto bude dražší. Samozřejmě je to pravda, ale při bližším posouzení vyplývá následující. Nášlapná plocha, tzn. laminátová podlaha, keramická dlažba či koberec by byl navržen, ať už je místnost na úrovni terénu či v podlaží. Rovněž podkladní vrstva, která bývá tvořena cementovým potěrem. Rozdíl je v tloušťce tepelné izolace. Ta je v případě skladby na terénu větší tloušťky. Na druhou stranu to navýšení není nic zásadního, protože materiál nehraje tak zásadní roli a montáž je stejná bez ohledu na tloušťky v podlaze na terénu či stropní konstrukci. A dále dochází k realizaci větší plochy podkladní mazaniny (lidově nazýváno „deska“), což je navýšení přibližně v hodnotě 60.000,- Kč.
+ bezbariérovost celého objektu
Tato výhodná je nesporná a velice těžko ji vyčíslit. Lidé staršího věku, těhotná manželka nebo kdokoliv po úraze jistě ocení jednu obytnou místnost. Tuto místnost lze využít i jako pokoj pro hosty či pracovnu. Tím se odstraní handicap dispozice ve dvou podlažích. Vše je jen o kvalitě návrhu dispozice a zvážení faktu, že dům nebudou užívat jen mladí, zdraví lidé v plné kondici.
Možná namítnete, že vícepodlažní dům neposkytuje takovou vazbu na zahradu ve všech místnostech. Což je sice pravda, ale zkušenosti uživatelů potvrzují, že požadavky při projektu a realizaci ve smyslu balkónových dveří ze všech ložnic na úrovni přízemí jsou liché, protože ve skutečnosti stejně budete chodit dveřmi jen z centrální části.
- Větší plocha střešní krytiny – navýšení o 120.000,- Kč
V případě přízemního objektu je pochopitelně větší plocha jak podhledu, ale i střešního pláště, tj. krytiny vč. bednění či laťování, tepelné izolace a sádrokartonu. Navýšení se pohybuje v přibližné výši cca 120.000,- Kč.
+ Menší plocha obálky budovy – úspora 30.000,- Kč
V případě přízemního objektu je menší plocha obálky budovy, ale o přibližně 10,0 m2, což je úspora 30.000,- Kč.
- Náročnost na větší plochu pozemku – navýšení ceny 100.000,- Kč
Volně stojící rodinný dům by měl mít kolem sebe přiměřenou volnou plochu. A tak v případě přízemního domu je potřeba mít větší pozemek, kdy každý m2 je většinou draze zaplacen, z čehož vyplývá navýšení ceny. Uvažujme cenu pozemku cca 2.500,- Kč/m2, což je navýšení ceny 100.000,- Kč.
Závěrem při započtení všech výhod či nevýhod lze matematicky říct, že přízemní dům je v pořizovacích nákladech přibližně stejně drahý.
+ absence schodiště – úspora 100.000,- Kč
+ není třeba řešit stropní konstrukci – úspora cca 140.000,- Kč
+ menší plocha obálky budovy – úspora 30.000,- Kč
CELKEM úspora cca 270.000 Kč
+ větší plocha skladby na terénu - navýšení o cca 60.000,- Kč
+ větší plocha střešní krytiny – navýšení o 120.000,- Kč
+ náročnost na větší plochu pozemku – navýšení ceny 100.000,- Kč
CELKEM navýšení +280.000,- Kč
Závěrem lze tedy říct, že na základě obecné úvahy nelze jednoznačně určit, který z typu objektů je levnější na pořízení. Vše má své výhody a nevýhody a záleží na ceně a velikosti pozemku a konkrétních podmínkách.
V případě vícepodlažního domu je třeba mít na paměti, že prostory v 2. nadzemním podlaží nejsou plnohodnotným prostorem ve smyslu světlé výšky po celé ploše pokojů.
V případě návrhu rodinného domu realizovaného jako dvoupodlažní s požadavkem na plnohodnotnou výšku i 2. nadzemního podlaží bude tento objekt vycházet finančně náročněji z důvodu realizace staticky únosné stropní konstrukce i nad druhým podlažím, větší plochy obálky budovy, nákladů na větší výplně otvorů atd.
Dotazník investora